Londýn - 3. den: metro, Westminsterský palác, Big Ben, Národní galerie, Buckinghamský palác

02.03.2018

Čtvrtek 22. února 2018
Vymyslela jsem slogan, který vystihuje můj pocit z "Undergroundu" : Londýnské metro je takové retro. Připadalo mi na jednu stranu stísněnější než pražské, na druhou stranu má 11 linek a prý 400 km. Prostě nástupiště užší, chodbičky méně prostorné, vozy s nižším stropem a ty starší dokonce se střechou a dveřmi do oblouku. V jedné stanici (foto se zebrou) je mezi nástupištěm a kolejištěm skleněná stěna se dveřmi, které se rozevřou, až zastaví vlak.
Kromě četných reklam na vše možné je londýnské metro s malými dlaždičkami šedobéžovošpinavěbílé barvy, s mohutnými kovovými konstrukcemi a samozřejmě nezbytným betonem. Celkem je i uklizené a je tam teplo! Ano, zjevně vzduch přihřívají. Přechody mezi linkami jsou samozřejmě trochu pochodové (jízdně eskalátorové) cvičení, ale docela dobře značené. Martin byl skvělý navigátor, ani jednou nedopustil, abych lezla, kam nemám. Placení jsem už popisovala, připomínám, že všude ve stanicích automaty na jízdenky i jejich dobíjení, velký počet turniketů a odečítá se jízdné podle odjeté vzdálenosti načtením při vstupu a výstupu.
Líbilo se mi, frčí to rychle, i ve špičce jsem měla šanci si sednout a je to skvělé místo k nepozorovanému pozorování Londýňanů (a ostatních cestujících).
Pokud si fakta o provozu metra chcete prostudovat, nabízím odkaz Metro v Londýně. Já třeba netušila, že funguje už od roku 1863 a přepraví denně i 2,67 milionu cestujících!

Můj plán na dnešek byl od Big Benu k Bunckinghamskému paláci.
Věděla jsem, že hodinová věž - oficiální název Elizabeth Tower - je v rekonstrukci, ale Big Ben (=hovorový název podle největšího zvonu uvnitř) v lešení fotogenický není určitě. Až po obejití budov parlamentu jsem zajásala, že aspoň jeden ciferník je viditelný. Fotit Houses of Parliament, resp. Westminsterský palác jde nejlépe z mostu Westminster Bridge nebo druhého břehu Temže. Neskutečně rozsáhlý komplex budov v renesančním a neogotickém slohu a část dokonce už z roku 1097. Pokud chcete studovat podrobně: Westminsterský palác.
Celkem cool je taky vyhlídková atrakce Londýnské oko (oficiální označení Coca-Cola London Eye, někdy také Kolo tisíciletí) (viz naše selfie s Martinem, oko je nepřehlédnutelné i na dalších fotkách). Né, nevadí mi 135 m výšky, ale prostě vše se stihnout nedá.


Pak jsme pěšmo vyrazili na náměstí Trafalgar Square, ze tří stran silnice a nahoře široké schodiště do Národní galerie. Dominantou náměstí je Nelsonův památník, ale jsou tam i další sochy, fontány a vždy hodně lidí.
Když se mne Martin neobezřetně zeptal, jestli si chci zajít do National Gallery, netušil, že ho čeká několik hodin výtvarného vzdělávání. Ale dal to! Samozřejmě se nepovažuji za odborníka na výtvarné umění, ale jména jako Renoir, Piccaso, van Gogh, Monet, Klimt, Rembrandt či Rubens zná snad každý. Protože jsem se nepřipravila teoreticky, co za skvosty tam lze shlédnout, jen tak jsme se procházeli vznešenými prostory se spoustou různých stylů obrazů od zvučných jmen. Velmi mne zaujalo, že jsou tam k vidění při práci současní umělci, kteří se nechávají klasiky inspirovat. Nahlédnutím přes rameno někdy ovšem nešlo poznat, čímže se to inspirují. Za mne palec nahoru za tuto možnost a ještě jednou za vstup zdarma. Je super mít možnost vidět umělecké skvosty i když nejste bohatý. (A který malíř zbohatnout za svého života stihl, že?)
Podrobnosti pro milovníky umění či zajímavé údaje najdete zde: Národní galerie.


Po dostatečném nasycení uměním jsme skrz oblouk Admirality Arch směřovali souběžně s třídou či promenádou The Mall k paláci Buckingham Palace. Šli jsme parkem, na jedné lavičce si poseděli a zkousli svačinku. Téměř na každém rohu jsou menší či větší obchody Tesco s překvapivě velkým výběrem potravin na tak malý prostor prodejny a ceny lidové! Takto jsme se stravovali přes den pořád, tousty byly skvělé a není nutné utrácet v honosných podnicích.
Kromě kvetoucích jarních cibulovin (které u nás ještě dlouho nepokvetou) mne překvapila svěží zeleň trávy a všudepřítomní běžci. (Myslím tím sportující osoby.) Já navlečená proti chladu i větru a oni krátký rukáv a kraťasy a provozující jogging.
Na konci parku nejblíže ke královnině sídle jsme si s manželem před 20 lety koupili pověstný hotdog. Pamatuji si přesně, mezi kterými stromy jsem seděli na trávě a jak moc mi ten "párek v rohlíku" nechutnal. Byl úplně jiný než u nás (ale třeba přesně tak chutnat měl). Tenkrát byla libra kolem 50 Kč a tak jsem to snědla.
Na výměnu stráží jsme přišli o několik hodin později, ale i tak prostranství před Buckingam Palace a památníkem královny Viktorie bylo slušně zalidněno. Takže nechat se vyfotit a nebýt jen jedna z davu bylo trochu veselé. Překvapilo mne, že královská stráž měla šedý nikoli červený obleček, ale čepice tradičně chlupaté ano.
Martin mne pak vzal na vycházku kolem parku obklopujícího palác, jak mu radila mobilní mapa. Bohužel netušil, že nás od zeleně bude oddělovat zeď a ostnatý drát. Takže jsme královské sídlo pěšky obkroužili, ale víc než kolemjedoucí auta a zeď si neužili.


Vyvrcholením dne byla návštěva, resp. vyzvednutí Michalky u nich ve škole UCL Academy. Systém britského školství či podrobnosti přímo o této akademii by vydaly na samostatný i obsáhlý článek. Každopádně zajímavá zkušenost nahlédnout, jistě i velmi zajímavá zkušenost tam pracovat.
Míša o tom už psala v článku Konečně pracuju!
Chtěli jsme zajít na večeři, ale celodenní ťapání mne poněkud unavilo, tak jsme se rozhodli jen koupit cestou jídlo domů.
Míša má vyzkoušené jídlo z Boxparku. Je to pulzující srdce u nich ve Shoreditch blízko jejich domova. Stavba z lodních kontejnerů, dole zajímavé obchůdky s módou, doplňky, suvenýry a nahoře několik stánků s občerstvením, výčepy i bary. Těstoviny, které jsem si vybrala já, byly delikátní a Martin si dal skvělé hranolky s parmezánem. Už vím, proč sem Míša často ráda pro večeři zaběhne.
Jen lidí fakt hodně (čtvrtek je prý malý pátek a pátek je párty-den), přesto na jídlo se nečeká dlouho a ceny mne také příjemně překvapily vzhledem k velikosti porcí. Takže dobrou chuť a za chvilku pak dobrou noc...

Co jsme zažili na výletu v dalších dnech najdete zde:
Londýn - 1. a 2. den
Londýn - 4. den
Londýn - 5. a 6. den




Odkaz na galerii fotografií ze 3. dne